4 Minuty
Nová studie naznačuje, že autonomní vozidla v mnoha běžných situacích riskují méně než lidé. Ale výsledky zároveň odhalují slabiny — zejména v šeru a při zatáčení — které brání plné důvěře v samořiditelné automobily.
Jak výzkum porovnával nehody autonomních vozidel a řidičů
Tým z University of Central Florida analyzoval tisíce hlášení o nehodách z Kalifornie, kde probíhá většina testování autonomních systémů. Do studie publikované v časopise Nature Communications zařadili zhruba 2 100 záznamů o incidentech s autonomními vozidly z databází NHTSA, kalifornského DMV a z mediálních zpráv. Pro srovnání využili 35 000 hlášení o nehodách s lidskými řidiči z California Highway Patrol.
Výzkumníci aplikovali tzv. párovou případ‑kontrolní analýzu (matched case-control analysis), při které hledali páry nehod — jednu s autonomním vozidlem a jednu s lidským řidičem — které měly obdobné podmínky (čas, místo, typ manévru atd.). Taková metoda pomáhá eliminovat vlivy jiných proměnných a izolovat roli „řidiče“ v pravděpodobnosti nehody. Nakonec tým našel 548 vhodných párů, z nichž většina ukázala nižší riziko nehody u autonomních vozidel v porovnávaných scénářích.
Kde autonomní systémy selhávají a proč to záleží
Žádné vítězství však není bez výhrad. Studie odhalila, že autonomní vozidla byla více než pětkrát častěji zapletena do nehod za šera (ráno a večer) a téměř dvakrát častěji při zatáčení než lidské vozy. Problém u šera lze vysvětlit omezeními kamerových systémů a dalších optických senzorů, které mají horší rozlišení při nízkém kontrastu. J. Christian Gerdes ze Stanfordu, citovaný v IEEE Spectrum, upozornil, že potíže při zatáčení pravděpodobně souvisí s limitovanou schopností autonomních systémů přesně předpovídat chování ostatních účastníků silničního provozu.
Kde samořiditelné automobily vynikají
Na druhé straně zkoumaná vozidla vykazovala lepší výsledky v jiných typech kolizí. Autonomní automobily měly přibližně poloviční šanci na účast v srážce zezadu a jen pětinu pravděpodobnosti účasti v bočním (broadside) nárazu ve srovnání s lidskými řidiči. Zajímavé je také zjištění, že riziko nehody v dešti nebo mlze bylo u autonomních vozidel asi třetinové — vědci to přičítají širšímu využití radarových senzorů, které jsou méně citlivé na špatné povětrnostní podmínky než kamery.
.avif)
Důvěryhodnost dat a politické dopady
Do kolika detailů lze ale výsledky promítnout do veřejné politiky? Autoři sami varují před omezeným objemem dat o nehodách autonomních vozidel. Missy Cummings z George Mason University v rozhovoru pro New Scientist poukázala na možnou zaujatost v hlášeních firem provozujících autonomní testování — někdy se v nich hledá vnější viník místo komplexního posouzení příčin.
Přesto studie představuje důležitý krok k číselnému vyhodnocení potenciálních bezpečnostních přínosů samořiditelných technologií. Policymakeři tak dostávají lepší podklady pro otázky, kde a kdy technologii uvolnit pro širší provoz, a kde naopak posílit regulaci nebo další testování.
Budoucí výzvy a možnosti zlepšení
Klíčové oblasti pro zlepšení jsou zřejmé: robustnější snímání v šeru, přesnější modely chování ostatních účastníků provozu a transparentnější reporting událostí. V praxi to znamená kombinovat kamery s lepším nočním viděním, rozšířenou sadou radarů, lidarů a inteligentními algoritmy predikce trajektorií. Vylepšení v těchto směrech by mohla snížit současné nevýhody autonomních systémů při zatáčení nebo v okamžicích s omezenou viditelností.
Expert Insight
„Studie potvrzuje potenciál autonomních vozidel snižovat počet běžných typů nehod, ale také jasně ukazuje, kde musíme zlepšit senzory a predikční modely,“ říká prof. RNDr. Petra Novotná, specialistka na dopravní inženýrství. „Důležité je nespěchat s plošným nasazením bez další validace — bezpečnost by měla zůstat prvořadý cíl legislativy i vývoje.“
Výzkum tedy nepřináší jednoduchou odpověď „ano“ nebo „ne“ k tomu, zda jsou autonomní auta bezpečnější. Místo toho dodává systematická data, která ukazují, kde technologie funguje lépe než lidský řidič a kde je ještě co zlepšovat. Ať už jde o plánování měst, regulaci testovacích zón nebo investice do senzoriky, čísla z této studie nabídnou užitečné vodítko.
Zanechte komentář