9 Minuty
Čerstvě umyté auto dává pocit kontroly a pořádku. Ale pokud jde o mikrosvěty, které se ukrývají v interiéru, naše auta často nesplňují hygienická očekávání — někdy jsou dokonce špinavější než běžné záchodové sedátko. Studie provedená s mikrobiology z Aston University odhaluje, které části vozidel hostí nejvíce bakterií, jaké druhy se v nich vyskytují a co to znamená pro každodenní hygienu.
Jak studie probíhala: metodika a vzorkování
Výzkum, vedený Dr. Jonathanem Coxem z Aston University, analyzoval pět použitých automobilů různého stáří a historie užívání. Cílem bylo zjistit, které části interiéru obsahují nejvyšší bakteriální zátěž, a porovnat je s bakteriálním zatížením běžného domácího záchodu. Pro odběr vzorků vědci použili steribilní bavlněné tyčinky navlhčené fosfátovým pufrem (phosphate buffered saline), které odebraly mikrobiální povlaky z šesti klíčových míst ve voze: kufru (boot), sedadla řidiče, řadicí páky, zadního sedadla, přístrojové desky a volantu.
Každý tampon byl následně rozškrában na kultivační půdu a inkubován při 37 °C po dobu 24 hodin. Použité médium zahrnovalo Nutrient Agar (pro širší spektrum bakterií) a Violet Red Bile Glucose (VRBG), který selektivně podporuje růst Enterobacteriaceae — tedy střevních bakterií, jako je E. coli. Po inkubaci byly kolonie spočítány a proveden Gramův barvící test pro předběžnou identifikaci. Kromě aut byly odebírány i vzorky ze dvou domácích toalet, které byly použity během posledních 24 hodin a nebyly záměrně čištěny před odběrem.
Kde je v autě nejvíce bakterií?
Výsledky překvapily i samotné autory studie. Nejbakteriálnějším místem se stal kufr: celkem 1 425 bakteriálních kolonií bylo detekováno napříč testovanými vozidly. Všechna auta obsahovala fekální bakterie v kufru a v porovnání s testovanými toaletami byl kufr výrazně kontaminovanější. Následující pořadí ukazuje průměrné počty nalezených bakterií v jednotlivých zónách:
- Kufr (boot) – 1 425 kolonií
- Sedadlo řidiče – 649 kolonií
- Řadicí páka (gearstick) – 407 kolonií
- Zadní sedadlo – 323 kolonií
- Přístrojová deska – 317 kolonií
- Volant – 146 kolonií
Kufr se tak ukázal jako zóna s nejvyšší bakteriální zátěží — a u všech testovaných aut překročil úroveň kontaminace průměrného záchodového sedátka. Dr. Cox upozorňuje, že kufr často slouží k přepravě potravin bez obalů (např. ovoce a zelenina v nákupních taškách), což zvyšuje riziko kontaminace potravin fekálními bakteriemi. Stejně šokující bylo zjištění fekálního materiálu i na sedadle řidiče v některých případech — což znamená, že bakterie z rukou, obuvi nebo předmětů se snadno přenesou na místa, kde jíme nebo saháme rukama.
Druhy nalezených bakterií a jejich rizika
Přestože kultivační metody zachytily jen část mikrobiální rozmanitosti (metody založené na růstu na půdě nezachytí všechny mikroby), identifikované druhy jsou informativní z hlediska potenciálního zdravotního rizika. Mezi běžně nalezenými mikroby byly:
E. coli (Escherichia coli)
Střevní bakterie, která slouží jako indikátor fekální kontaminace. Většina kmenů E. coli je nepatogenních, ale některé patogenní kmeny mohou způsobit potravinovou otravou, průjmy a zvracení. Přenos u lidí nastává obvykle fekálně-orální cestou — např. kontaminované jídlo nebo rukama přenesený mikroorganismus do úst.
Pseudomonas aeruginosa
Univerzální prostředíální organismus, běžný v půdě a vodě, ale také potenciální lidský patogen. Některé kmeny jsou rezistentní na antibiotika a mohou způsobovat infekce zejména u imunokompromitovaných jedinců.
Bacillus subtilis
Obvykle neškodná bakterie nacházející se v půdě a trávicím traktu některých zvířat. Neobvykle bývá považována za nízké riziko pro zdraví lidí.
Staphylococcus epidermidis
Kožní mikroorganismus běžně přítomný na rukou a kůži. U zdravých lidí většinou neškodí, ale může způsobit infekce u oslabených jedinců nebo při invazivních zákrocích.
Staphylococcus aureus
Tento druh se obvykle nachází v nose a horních cestách dýchacích. Některé kmeny mohou způsobit infekce ran, zápal plic či otravu krve. Mezi nejproblematičtější varianty patří meticilin-rezistentní S. aureus (MRSA), který je obtížně léčitelný.
Rhodotorula mucilaginosa
Environmentální kvasinka, běžná v půdě, vodě a na potravinách. Obvykle neškodná, ale může v ojedinělých případech způsobit infekce u lidí s oslabenou imunitou.
Je důležité zdůraznit, že přítomnost těchto mikroorganismů neznamená automaticky nemoc. Riziko onemocnění závisí na množství bakterií, specifickém kmeni, stavu imunitního systému člověka a na tom, zda dojde k přenosu do trávicího traktu nebo na rány. Nicméně výsledky studie jasně ukazují, že některé zón v autě — zejména kufr a řadicí páka — jsou potenciálními rezervoáry mikroorganismů, které by měly být pravidelně desinfikovány.
Vědecký kontext a omezení studie
Tato práce poskytuje důležité, avšak selektivní informace o mikrobiální kontaminaci vozidel. Kultivační metody, použité v této studii, detekují živé bakterie schopné růstu za laboratorních podmínek, což znamená, že skutečná mikrobiální rozmanitost v autech je pravděpodobně ještě větší — některé organismy nelze snadno kultivovat nebo vyžadují speciální živné půdy. Moderní metody, jako je sekvenování metagenomu, by dokázaly poskytnout širší obraz mikrobiální komunity, včetně nepěstovatelných organismů a virů.
Dalším zřetelným zjištěním studie je korelace mezi věkem vozidla a celkovou bakteriální zátěží. Starší vozy vykazovaly vyšší počty kolonií — s největší pravděpodobností kvůli dlouhodobé kumulaci mikrobiálních společenstev a častějšímu kontaktu s různými zdroji (zvířata, děti, jezdci, potraviny). To naznačuje, že při koupi ojetého automobilu je vhodné provést důkladné biologické čištění interiéru, nikoli jen vizuální úklid.
Je rovněž třeba vzít v úvahu, že vzorek pěti vozidel představuje malou skupinu a výsledky nemusí být univerzálně generalizovatelné pro všechna auta. Přesto podobné nálezy doložené v jiných nezávislých studiích ukazují, že auta jsou běžným prostředím pro přenos mikroorganismů a že opatrnost při manipulaci s potravinami a pravidelná dezinfekce kontaktů jsou rozumnými opatřeními.
Jak často čistit a jaké postupy používat
Co tedy dělat, pokud se vám chce naskočit do vozu a začít vše dezinfikovat? Dr. Jonathan Cox dává praktické a rozumné doporučení: není třeba panikařit, ale je dobré přehodnotit návyky. Zde jsou konkrétní tipy, které vycházejí z výsledků studie a osvědčených hygienických postupů:
Pravidelný a cílený úklid
- Udělejte si z čištění interiéru rutinu: vynášejte odpadky, odsávejte koberečky a čalounění, otírejte plochy vlhkým hadříkem.
- Soustřeďte se na skryté a často přehlížené zóny: kufr, schránky, držáky na nápoje a prostor kolem řadicí páky.
Biologické čištění (dezinfekce)
- Používejte antivirové/antibakteriální prostředky na dotykové plochy: volant, řadicí páka, kliky dveří, madla.
- Pro materiály citlivé na chemikálie (kůže, některé plastové povrchy) volte jemné dezinfekční prostředky schválené výrobcem nebo isopropylalkohol 70 % s následným ošetřením kondicionérem, pokud je to potřeba.
Osobní hygiena a prevence
- Myjte si ruce před jídlem ve voze a po manipulaci s věcmi v kufru.
- Nekonzumujte potraviny přímo z kufru bez předchozího přebalení a očisty.
- Vyhněte se sezení na sedadle řidiče s mokrými nebo silně znečištěnými botami.
Dr. Cox také poznamenává, že pandemie COVID‑19 zvýšila používání dezinfekčních prostředků, což pravděpodobně přispělo k relativně nízké bakteriální zátěži na volantech v testovaných autech. Přesto jsou některé dotykové plochy (např. řadicí páka) často opomíjeny a mohou být více kontaminované než samotné sedadlo nebo záchodové sedátko.
Expert Insight
„Je třeba chápat auto jako malé ekosystém,“ říká RNDr. Martina Hrdličková, Ph.D., mikrobioložka a konzultantka pro veřejné zdraví. „Bakterie se v interiéru kumulují z různých zdrojů — naše ruce, obuv, potraviny, domácí mazlíčci. Kultivační studie jako tato jsou cenné, protože upozorňují na konkrétní riziková místa, ale doplnit je o molekulární analýzy by nám dalo úplnější obrázek. Pro běžného řidiče platí: pravidelný úklid, dezinfekce kontaktů a zdravé hygienické návyky výrazně snižují riziko přenosu infekcí.“
Co si z výsledků odnést: praktické implikace
Nejpodstatnější zjištění studie lze shrnout do několika praktických bodů, které ocení majitelé aut i lidé uvažující o koupi ojetého vozu:
- Kufr je často opomíjené, ale velmi rizikové místo — pravidelně jej uklízejte a při přepravě potravin používejte uzavřené tašky nebo boxy.
- Řadicí páka a další povrchy, které se často dotýkáme, vyžadují pravidelnou dezinfekci — zvlášť pokud auto sdílíte s více lidmi nebo přepravujete děti a zvířata.
- Starší a více používaná vozidla mají tendenci nést vyšší mikrobiální zátěž; před dlouhodobým užíváním ojetého auta se vyplatí provést hlubší biologické čištění čalounění a koberců.
- Mikrobiologické čištění nelze nahradit pouze vizuálním úklidem — povrchy mohou vypadat čistě, ale biologicky zůstávat kontaminované.
Závěr
Studie Aston University připomíná, že naše auta nejsou jen dopravní prostředky, ale i prostředí, kde se kumuluje řada mikroorganismů. I když většina nalezených bakterií neznamená bezprostřední hrozbu pro zdraví široké populace, výsledky zdůrazňují význam pravidelné dezinfekce a základních hygienických návyků — především při manipulaci s potravinami a v přítomnosti dětí či imunokompromitovaných osob. Pokud plánujete koupi ojetiny, zvažte profesionální hloubkové čištění interiéru. A před každým jídlem ve voze: umyjte si ruce.
Zanechte komentář