Brusel požaduje, aby Británie uvalila 45% clo na čínské EV

Brusel podle listu Financial Times, který cituje dvě osoby obeznámené s jednáními, vyzval vládu Andyho Burnhama, aby zvýšila cla na elektromobily vyrobené v Číně na úroveň obchodních opatření Evropské unie. Vzkaz je jasný: sladit se s unijními sazbami, nebo přijít o preferenční zacházení pro dodavatelské řetězce se sídlem ve Spojeném království v rámci pravidel bloku pro výrobu v Evropě.

Klíčovým problémem je rozdíl v ochraně trhu: EU v roce 2024 zavedla na elektromobily vyrobené v Číně vyrovnávací cla až 45 procent nad rámec standardního desetiprocentního dovozního cla, zatímco Spojené království obdobná opatření nepřijalo. Tento rozdíl pomohl čínským značkám získat zhruba 16 procent britského trhu s novými vozy. Brusel se obává, že by jej bylo možné využít k dovozu vozů na jednotný trh bez placení unijních poplatků.

Návrh celní unie rozděluje Brusel a Londýn

Podle Financial Times by evropští představitelé upřednostnili jednoduché řešení: vstup Spojeného království do celní unie, který by odstranil rozdíly v clech a sladit britská pravidla s rámcem pro výrobu v Evropě. Londýn podle FT několik týdnů lobboval za to, aby byly britské dodavatelské řetězce uznány jako evropské, aniž by k tomuto kroku přistoupil.

Obavy Bruselu jsou spíše praktické než teoretické. Tvůrci politik současné uspořádání nevnímají jako otevřený trh, ale jako potenciálně neregulovaný vstup na jednotný trh. Pokud britská cla zůstanou nižší, mohly by být elektromobily vyrobené v Číně dováženy do Británie a následně vyváženy do EU bez placení unijních vyrovnávacích cel.

Politické dilema je zřejmé. Srovnání s unijními opatřeními by znamenalo zavedení celní bariéry, která chrání kontinentální výrobce, ale omezuje dostupnost levnějších čínských modelů v britských autosalonech. Zachování otevřeného trhu naopak podporuje výběr pro spotřebitele a příliv investic do továren, zároveň však hrozí narušením vztahů s obchodními partnery a omezeními vývozu z Británie.

Existuje precedent pro změnu britského postoje ve chvíli, kdy náklady začnou být citelné. Na začátku roku 2026 Spojené království zdvojnásobilo clo na ocel na 50 procent a zároveň snížilo kvóty na polovinu, čímž zrcadlilo reakci EU na globální nadbytek oceli způsobený Čínou. Automobilový sektor má vlastní varovné signály: Massimiliano Messina, evropský šéf Nissanu, varoval, že Británie riskuje roli koridoru pro čínská vozidla směřující do EU. Podle zpráv navíc britští ministři aktivně oslovují čínské investory pro automobilové závody, včetně jednání o možnosti, že by Chery mohl vyrábět v závodě Nissanu v Sunderlandu.

Tyto protichůdné tlaky stavějí Londýn před jasnou volbu. Může dát přednost krátkodobým výhodám dostupného dovozu a přílivu investic, nebo se sladit s Bruselem a přijmout obchodní ochranná opatření spojená s hlubší ekonomickou koordinací. Zpráva Financial Times naznačuje, že Brusel je připraven svůj standard prosadit tím, že britské dodavatelské řetězce nesladěné s unijními pravidly vyřadí z rámce výroby v Evropě.

Vyrovnávací cla EU na elektromobily vyrobené v Číně, zavedená v roce 2024 a dosahující až 45 procent, zůstávají jádrem patové situace. Právě požadavek Bruselu, aby Spojené království tato opatření dorovnalo, vyvolal poslední kolo jednání a lobbingu.