Japonské automobilky v Číně: kolaps výroby a reakce

Japonské automobilky zaznamenaly v Číně prudký propad výroby. Celková produkce společností Toyota, Honda, Nissan a Mazda klesla mezi dubnem a zářím 2026 na něco málo přes milion vozů, zatímco ve stejném šestiměsíčním období roku 2020 dosahovala 2,8 milionu vozidel.

Kolaps výroby a výsledky jednotlivých značek

Uvedená čísla znamenají za šest let propad o 63 procent a nejnižší šestíměsíční objem výroby od roku 2008. Výsledky jednotlivých značek za období duben–září 2026 vypadají následovně:

• Toyota: 663 079 vozů, přibližně o 23 procent méně než v roce 2020.
• Honda: 131 716 vozů, meziročně o 60 procent méně a zhruba o 90 procent pod vrcholem z roku 2020.
• Nissan: 163 192 vozů, meziročně o 49 procent méně a přibližně o 80 procent pod vrcholem z roku 2020.
• Mazda: meziroční nárůst o 43 procent, stále však o 52 procent méně než v roce 2020.

Jde o nejnižší objem výroby za období duben–září od roku 2008.

Nedostatek elektromobilů a strategická reakce

Automobilky přičítají značnou část propadu nedostatku atraktivních elektromobilů ve svých čínských nabídkách. Celý čínský trh s novými vozy se zmenšil přibližně o 22 procent v důsledku slabší ekonomiky a omezení dotací a pobídek na nákup elektromobilů a plug-in hybridů. Prodeje tradičních benzinových vozů a pick-upů klesly v prvním čtvrtletí 2026 zhruba o 30 procent kvůli růstu cen paliv.

Rozdíl ukazují také údaje o elektrifikaci za období duben–září. Honda v Číně prodala jen 2 991 čistě elektrických vozů a odložila uvedení svého vlajkového elektromobilu. Manažeři společnosti přitom otevřeně přiznávají potíže s konkurencí v tomto segmentu.

Žádná ze čtyř japonských skupin neoznámila plán opustit Čínu. Tamní trh zůstává strategicky významný: v posledním finančním roce se na prodejích Toyoty podílel zhruba 17 procenty, u Hondy 18 procenty a u Nissanu 21 procenty. Pro všechny tři automobilky jde po Spojených státech o druhý největší trh. Aby udržely továrny v chodu, zvyšují společnosti vývoz vozů vyrobených v Číně. Patří mezi ně například plug-in hybridní pick-upy Nissan Frontier Pro určené pro Jižní Ameriku nebo elektrické modely Mazdy vyvážené do Evropy.

Širší změny na trhu a konkurenční tlak

Propad je součástí širšího otřesu čínského automobilového průmyslu. Pod tlakem jsou také luxusní a zavedené zahraniční značky: prodeje Porsche v Číně klesly, dřívější růst BMW zpomalil a Audi představilo novou samostatnou značku určenou pro čínský trh. Podíl General Motors na trhu se v první polovině roku 2026 snížil přibližně o 6,9 procenta a roční prodeje společného podniku Changan-Ford spadly z 957 500 vozů v roce 2016 na nedávných méně než 100 000 vozů.

Odborníci z odvětví upozorňují, že rychlý vzestup domácích čínských značek proměnil dříve spolehlivý růstový trh pro zahraniční automobilky ve vysoce konkurenční prostředí, které vyžaduje zásadní změny strategie.