4 Minuty
V pátek 19. září 2025 uplynulo přesně deset let od slavnostního zprovoznění Tunelového komplexu Blanka (TKB). Od svého otevření se komplex stal jedním z pilířů pražské dopravní infrastruktury, snížil tlak na historické centrum a zkrátil cestovní časy pro tisíce řidičů denně. Za uplynulou dekádu tunelem projely stovky milionů vozidel: nejvíce jich projelo tunelem Dejvický (přes 271 milionů), následovaný Brusnickým (téměř 266 milionů) a Bubenečským (přibližně 236 milionů). Roční intenzita silniční dopravy v tunelech dlouhodobě roste, s výjimkou propadu v roce 2020 způsobeného pandemií. Rekordním rokem byl 2024, kdy úsek Brusnice A zaznamenal 16 541 641 průjezdů. Nejvyšší denní intenzita v pracovní den byla naměřena 17. února 2021 v úseku Brusnice B (67 482 vozidel).
Technická provozní zajištění a údržba
Personál a provozní režim
Provoz tunelového komplexu zajišťují stovky zaměstnanců Technické správy komunikací (TSK) a externích dodavatelů — od operátorů ve velíně pracujících ve 24/7 režimu až po techniky a specialisty v nočních směnách. Důraz na bezpečnost a plynulost dopravy vyžaduje kontinuální monitorování kamerami, systém řízení provozu, funkční vzduchotechniku a pravidelné kontroly elektroinstalací a odvodnění.
Údržba a plánované uzávěry
Během prvních deseti let provozu byly realizovány plánované uzávěry v celkovém rozsahu 3 780 hodin — z toho 3 480 hodin se týkalo částečných uzavírek a 300 hodin kompletních uzávěr komplexu. Noční uzávěry umožňují kontrolu osvětlení, ventilace, kabelových tras i odvodňovacích systémů, a jsou nezbytné pro zajištění bezpečnosti silničního provozu a kontinuity veřejné dopravy na povrchu.
Právní a kolaudační stav
Všechny části Blanky jsou zkolaudovány již více než šest let, s výjimkou úseku označeného jako 0079 Špejchar – Pelc-Tyrolka. U tohoto úseku probíhá opakované kolaudační řízení v důsledku série správních žalob; Městský soud v Praze dřívější rozhodnutí zrušil z formálního důvodu (nedostatek dokumentů ve spise), což neznamenalo námitku proti stavebnímu provedení. Stavba je proto nadále v režimu institutu předčasného užívání a očekává se, že nové řízení povede k obnovení kolaudačního rozhodnutí.
Význam pro město a širší mobilitu
Nový podzemní koridor významně ovlivnil každodenní dopravu v Praze: ulevil centru, zlepšil plynulost příměstské i logistické dopravy a umožnil lepší podmínky pro veřejnou dopravu — zejména pro tramvaje a autobusy, které díky odlehčenému povrchu získaly větší stabilitu provozu. Blanka je součástí Městského okruhu a spojuje oblast Pelc-Tyrolky s Prahou 6; její celková délka vznikla skloubením tří tunelů: Bubenečského (3 090 m), Dejvického (1 007 m) a Brusnického (1 405 m). Výstavba patřila k nejkomplexnějším inženýrským projektům v moderní historii ČR.
Bezpečnost, životní prostředí a ekonomické dopady
Převedením tranzitní dopravy pod úroveň povrchu došlo ke snížení hluku a znečištění v historickém jádru města, což příznivě ovlivnilo kvalitu veřejného prostranství i podmínky pro pěší a cyklisty. Zároveň provoz tunelů generuje potřebu energeticky náročné ventilace a pravidelných servisů, které mají dopad na provozní náklady. Z ekonomického hlediska Blanka zlepšila dostupnost městských částí, podpořila lokální logistiku a přispěla ke snižování dopravních zácp, čímž má pozitivní efekt na produktivitu a atraktivitu centra pro firmy i obyvatele.
Výhled: další investice a integrace do dopravní sítě
Zatímco Blanka slaví své první desetiletí, odbor investic Magistrátu hl. m. Prahy připravuje další klíčové projekty — od pokračování Městského okruhu až po modernizaci tramvajové sítě, investice do železnice a zlepšení napojení na letiště. Cílem je pokračovat v rozvoji udržitelné dopravní infrastruktury, zvýšit bezpečnost silničního provozu a podporovat integrovanou mobilitu v metropoli.
Zdroj: dopravadnes
Komentáře