4 Minuty
V srpnu letošního roku dosáhl výběr mýtného v České republice 1,47 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst téměř o sedm procent. I přes o jeden pracovní den méně než v loňském srpnu potvrdily příjmy pokračující růstový trend. Elektronické mýto tak zůstává citlivým ukazatelem intenzity nákladní dopravy, logistických toků a celkové hospodářské aktivity v regionu.
Data a provozní ukazatele
V průběhu srpna zpracovala společnost CzechToll více než 91 milionů mýtných transakcí. V systému bylo evidováno 294 tisíc unikátních vozidel, která za jízdu po zpoplatněných úsecích zaplatila poplatek. Konečný stav evidovaných vozidel podléhajících povinnému mýtnému (nad 3,5 t) činil ke konci srpna 915 tisíc vozidel, z toho přibližně 730 tisíc s cizí registrační značkou. Od začátku roku tak bylo na mýtném vybráno více než 12,66 miliardy korun.
Jak systém funguje a role digitalizace
Systém elektronického výběru mýta, provozovaný společností CzechToll, pracuje na principu satelitního sledování a centralizovaného zpracování dat. Dopravci si k vozidlům vyzvedli přibližně 670 tisíc palubních jednotek, které umožňují automatické účtování podle projeté trasy. Plně digitalizovaná správa mýta usnadňuje monitoring dopravního provozu, plánování údržby silniční infrastruktury a kontrolní činnost státních orgánů.
Infraštruktura: silnice, železnice, letiště a přístavy
Rostoucí výnosy z mýta podtrhují potřebu dlouhodobých investic do infrastruktury. Nejnáročnější úseky dálniční sítě – zejména D1, D2, D5 a D8 – zůstávají klíčovými tahy tranzitní dopravy mezi západem a východem Evropy. Vedle dálnic však roste i význam investic do železnice a multimodální infrastruktury, která může odlehčit kamionové dopravě a zvýšit efektivitu logistických řetězců. Modernizace tratí, posílení napojení na evropské železniční koridory či rozvoj terminálů u přístavů a letišť představují strategické projekty pro snížení dopravního zatížení a zlepšení mobility.
Projekty silnic a železnic
Ministerstvo dopravy plánuje jak údržbu kritických úseků, tak rozšíření kapacit tam, kde je to nezbytné. Zároveň jde o přípravu investic do železnic, které mají potenciál přesunout část nákladní dopravy z vozovek na koleje.
Veřejná doprava a městská mobilita
Ačkoliv zpráva reflektuje především nákladní segment, je důležité zohlednit i veřejnou dopravu. Modernizace tramvajových tratí, posílení autobusových linek a rozvoj železniční dopravy v regionálním i dálkovém provozu pomáhají snižovat emisní zátěž a zlepšovat dostupnost pro obyvatelstvo. Integrace tarifů a vylepšená návaznost mezi městskou a příměstskou dopravou jsou klíčové pro udržitelnou mobilitu.
Politika, regulace a plánované změny mýtného
V návaznosti na evropské klimatické cíle Ministerstvo dopravy avizuje zavedení sazeb mýta podle emisní třídy vozidla od roku 2026. Ekologičtější vozidla by tak mohla platit nižší sazbu, starší a více znečišťující vozy naopak více. Dále se očekává rozšíření zpoplatněných úseků na vybraných silnicích I. třídy, zejména v okolí aglomerací a průmyslových zón, s cílem spravedlivěji rozložit náklady na údržbu infrastruktury mezi uživatele.
Bezpečnost, životní prostředí a digitalizace
Satelitní sledování a automatizované palubní jednotky zvyšují efektivitu kontroly dodržování pravidel a pomáhají včas identifikovat rizikové chování. Přechod na sazby podle emisní třídy má nejen fiskální, ale i environmentální dopad: motivuje dopravce k obnově vozových parků a nasazení čistších technologií, což přispívá ke snížení emisí a zlepšení kvality ovzduší.
Ekonomický a sociální význam
Výnosy z mýta představují stabilní zdroj pro údržbu a rozvoj dopravní infrastruktury. Provozovatelé logistiky, dopravci i veřejné instituce vnímají tato čísla jako barometr ekonomického pohybu a tranzitních toků v regionu. Dále digitalizace a propojení s evropskými nástroji slibují jednodušší administraci pro dopravce a lepší plánování investic do infrastruktury, včetně letišť nebo přístavů, které jsou součástí širší dopravní sítě.
Zdroj: dopravadnes
Zanechte komentář