4 Minuty
Nové registrace osobních automobilů v Česku za tři čtvrtletí letošního roku vzrostly přibližně o šest procent na zhruba 182 437 vozů. V září se měsíční registrace zvýšily zhruba o 17 procent na 21 370 prodaných vozů, uvedl Svaz dovozců automobilů. Analytik Michal Razim z PwC poukázal, že růst je výsledkem kombinace zlepšující se ekonomické situace, zkrocené inflace, obnovy firemních flotil, dostupnosti nových modelů včetně čínských značek a širší nabídky vozidel s alternativními pohony. PwC nyní odhaduje prodej v celém roce na 240 až 245 tisíc vozů, což by trh posunulo téměř na úroveň předpandemického roku 2019.
Nejprodávanější značky a modely
Domácí výrobci na čele
Na čele prodejních statistik zůstává Škoda Auto se zvýšením odbytu na přibližně 62 260 vozidel (nárůst kolem 6,9 %). Druhé místo obsadil Hyundai s přibližně 15 403 vozy (mírný meziroční pokles) a na třetím místě se umístila Toyota s přibližně 13 108 vozidly, která zaznamenala více než osmiprocentní pokles. Dále v žebříčku následují Volkswagen a Kia.
Nejoblíbenější modely a palivové složení
Nejčastěji registrovaným modelem byla Škoda Octavia (cca 13 912 kusů), následovaná Škodou Kamiq (8 715) a Karoq (8 345). Více než polovina prodaných vozů patří do segmentu SUV; druhou nejrozšířenější kategorií je nižší střední třída. Z pohonných jednotek převažují benzínové motory (asi dvě třetiny), diesely tvoří přibližně pětinu a podíl čistě elektrických vozů dosáhl přibližně 5,6 %.
Užitkové vozy, nákladní doprava a autobusy
Prodej lehkých užitkových vozů klesl o skoro 14 % na zhruba 14 472 dodávek, i když v září tato kategorie vykázala meziměsíční nárůst kolem 27 %. Nejvíce LCV prodala Toyota (cca 2 580), následovaná Fordem (2 345) a Volkswagenem (1 854). Odbyt nákladních vozů meziročně klesl přibližně o 3,9 % na 6 570 vozidel, s výrazným růstem prodejů v září (téměř +18 %). Mezi výrobci vedou Mercedes‑Benz, MAN a Volvo; tahače tvoří téměř 55 % prodaných nákladních vozidel. Prodej autobusů se snížil asi o třetinu na 595 kusů, přičemž v září kategorie zaznamenala strmý pokles.
Infrastruktura, veřejná doprava a logistika
Růst prodejů osobních i užitkových vozidel má dopady na silniční dopravu, dopravní zatížení a potřebu investic do infrastruktury. Vyšší počet SUV a nástup elektromobilů vybízí k rozšíření nabíjecích stanic podél hlavních tahů, modernizaci silniční sítě a zajištění efektivní logistické infrastruktury v přístavech a u letišť. Z hlediska veřejné dopravy je důležité sledovat, zda obnova flotil autobusů povede k většímu nasazení nízkoemisních vozidel a k integraci mezi městskou hromadnou dopravou a železniční dopravou.
Veřejná politika, bezpečnost a životní prostředí
Státní politika a regulace (podpora elektromobility, emisní limity, nákupy pro veřejné sektory) budou klíčové pro přechod na udržitelnější mobilitu. Podíl elektromobilů kolem 5,6 % ukazuje na postupnou, ale stále pomalou elektrifikaci vozového parku. Zvýšený podíl těžších vozidel a SUV může zhoršit dopravní situaci a mít negativní vliv na emise a bezpečnost provozu; na druhé straně nová vozidla přinášejí pokročilé asistenční systémy zvyšující bezpečnost.
Ekonomický a sociální dopad
Silné prodeje domácích značek podporují průmyslové zaměstnanosti, subdodavatelské řetězce a logistiku. Obnova flotil zvyšuje poptávku po servisu a infrastrukturních službách, zatímco rozšiřování nabídky alternativních pohonů mění plánování dopravní politiky, městské mobility i investic do železnic, letišť a přístavů.
Závěr
Český automobilový trh vykazuje známky oživení blížící se úrovni roku 2019, přičemž dynamika růstu ovlivní dopravní infrastrukturu, veřejnou dopravu a politiky zaměřené na udržitelnou mobilitu a bezpečnost na silnicích.
Zdroj: garaz
Zanechte komentář