4 Minuty
Rychlý růst elektromobility a dobíjecí infrastruktury v Česku
Počet elektromobilů na českých silnicích prudce roste a spolu s tím i nabídka dobíjecích stanic. V prvním pololetí letošního roku se registrace nových bateriových elektromobilů zvýšily meziročně zhruba o dvě třetiny, takže celkový počet BEV se přiblížil hranici 50 000 vozidel. Podle dat ministerstva průmyslu a obchodu a provozovatelů nabíjecích sítí je nyní v Česku více než 3 000 veřejných dobíjecích stanic — tedy více míst k dobití než klasických „benzínek“, kterých je méně než tři tisíce.
Kdo rozšiřuje síť: ČEZ, PRE a E.ON
Největším hráčem na trhu dobíjecí infrastruktury je skupina ČEZ. Během letoška spustila 74 nových nabíjecích míst a v sítí má nyní 916 stojanů; do konce roku tak má ambici dosáhnout hranice 1 000. Silným trendem jsou ultrarychlé stojany — jejich počet v Česku překročil 160. U stojanů ČEZ došlo letos k 271 024 nabíjecím událostem, což představuje nárůst o 54 % oproti loňsku, a průměrný odběr na jedno dobíjení dosáhl téměř 23 kWh.
Pražská energetika (PRE) provozuje druhou největší síť PRE POINT: během 1. pololetí přidala 67 veřejných nabíječek a provozuje celkem 868 stojanů. E.ON rovněž rozšiřuje síť — aktuálně uvádí přibližně 650 dobíjecích bodů v Česku a skupina provozuje více než 3 182 nabíjecích stanic s celkově 5 603 dobíjecími body (včetně privátních či semi-veřejných). To všechno znamená, že infrastruktura se v posledních třech letech více než zdvojnásobila.
Plány provozovatelů a technické parametry sítě
ČEZ uvádí, že za uplynulých 12 měsíců navyšoval sítě o téměř 170 stanic a zvýšil výkon z 58 na téměř 85 MW. Cíle do konce roku zahrnují 1 000 stojanů, 100 MW celkového výkonu a odběry kolem 13 milionů kWh. Společnost klade důraz na huby s minimálně třemi ultrarychlými stojany; plánuje jich mít více než čtyřicet do konce roku.
Specifikace nabíjecích míst a technologie
Síť obsahuje kombinaci AC (pomalejší módy pro denní parkování) a DC rychlonabíječek. Ultrarychlé DC stojany nabízejí výkon od ~150 kW do 350 kW, což umožňuje doplnit dojezd o desítky až stovky kilometrů během 10–20 minut. Standardní rychlonabíječky nabízejí dobití během cca 10–30 minut pro krátké zastávky — často dost času na kávu a návštěvu toalety. V Evropě je dominantní konektor CCS pro většinu novějších elektromobilů; u starších modelů se může setkat i s CHAdeMO nebo Type 2.
Vozidla: specifikace, výkon a dojezd
Moderní elektromobily mají baterie v rozmezí přibližně 40–100 kWh. Kompaktní městské BEV často nabízejí 200–350 km dojezdu, zatímco vyšší třídy a SUV atakují 400–600 km podle WLTP. Výkon elektrických motorů je u běžných modelů 100–300 kW (ekvivalent 135–400+ koní u benzinových motorů), což dává velmi dobrou akceleraci a odezvu. Plug-in hybridy kombinují spalovací motor a malou baterii (typicky 10–30 kWh) a umožňují krátké čistě elektrické jízdy s možností běžného tankování paliva pro delší trasy.
Trh, porovnání a vnímání veřejnosti
Objem nabíjecích bodů v Česku nyní převyšuje počet klasických benzínových stanic. Přesto průzkumy (např. Ipsos pro E.ON) ukazují, že pouze 15 % dotázaných považuje síť za dostatečně hustou. To ukazuje na rozdíl mezi objektivní dostupností a pocitem uživatelů — lidé stále vnímají nedostatek nabíječek, ať už kvůli obavám z dojezdu, nejednotnosti platebních systémů nebo dostupnosti ultrarychlých stojanů v konkrétních lokalitách.
Závěr: co to znamená pro řidiče
Pro majitele elektromobilů i zájemce o přechod na elektrický pohon je zpráva jasná: infrastruktura rychle rostě a dostupnost nabíjení se zlepšuje. Klíčové je porozumět specifikacím vozidla (kapacita baterie, podpora vysokého výkonu nabíjení), plánovat delší trasy podle sítě ultrarychlých stanic a využívat aplikace provozovatelů (ČEZ, PRE, E.ON) pro aktuální informace o stavu stojanů. S dalším rozšiřováním sítí se dojezdové obavy budou postupně snižovat a elektrická mobilita se stane pro čím dál více řidičů praktickou volbou.
Zdroj: faei
Komentáře