Bitva o městské radary: Kdo dostane pokutové miliony?

Růst napětí mezi státem a obcemi o výnosy z městských radarů: vláda navrhuje přesun „čistého zisku" do Státního fondu, zatímco starostové varují před ztrátou prostředků na místní bezpečnost a opravy.

Komentáře
Bitva o městské radary: Kdo dostane pokutové miliony?

5 Minuty

V posledních týdnech se v Česku znovu rozhořel spor o výnosy z městských radarů. Vládní koalice ANO, SPD a hnutí Motoristé chce, aby čistý zisk z provozu radarů nepobíraly přímo obce, ale putoval do Státního fondu dopravní infrastruktury. Podle zastánců tohoto kroku by měly pokuty sloužit pro celostátní opravy a výstavbu silnic – od dálnic po mosty. Starostové a zástupci samospráv ale varují, že jde o zásah do jejich rozpočtů a pravomocí.

Co navrhuje stát a proč to vadí městům

Podle navrhované novely zákona o provozu na pozemních komunikacích by se z tržeb z městských radarů odečítaly náklady a zbytek – „čistý zisk“ – by se odváděl do státního fondu. Obce argumentují, že radary pořizovaly a provozovaly z vlastních prostředků a příjmy z pokut často investovaly do místních bezpečnostních opatření: úprav přechodů, opravy silnic, zpomalovacích prahů nebo bezpečnostních prvků u škol. Bez těchto prostředků prý hrozí, že menší města ztratí motivaci radary udržovat či instalovat nové.

Kolik jde do „kasy“ a kde se to využívá

V Česku je v provozu přes 400 městských radarů a ročně se na pokutách vybírají stovky milionů korun. Některé obce, například Říčany u Prahy, hlásí díky radarům desítky milionů korun ročně a současně zaznamenávají pokles průměrné rychlosti a snížení počtu nehod v centru města. Odpůrci transferu financí do státu varují, že peníze, které dnes šly přímo na lokální bezpečnost, by se mohly ztratit v byrokratických procesech a méně cíleně podporovat konkrétní potřeby obcí.

Bezpečnost versus výnos

Debata často zjišťuje polaritu: jedni vidí v radarech nástroj pro zlepšení bezpečnosti, druzí varují před jejich zneužíváním jako zdroje příjmů. Kritici odkazují na případy, kdy jsou radary umisťovány na místa s minimálním bezpečnostním rizikem, ale s vysokou „výnosností". Obce naopak zdůrazňují preventivní efekt: v místech se sníženou rychlostí se méně bourá a menší množství nehod dlouhodobě snižuje náklady na infrastrukturu a zdravotní péči.

Co to znamená pro řidiče a provoz radaru

Pro běžné řidiče by se provoz radarů neměl měnit: měření rychlosti a sankce zůstávají v současné podobě. Změna by se promítla především do toho, kam budou vybrané prostředky plynout. Otevřenou otázkou zůstává transparentnost redistribuce peněz ze Státního fondu dopravní infrastruktury a zda menší města budou dostávat adekvátní kompenzace.

Možné dopady na český automobilový trh

Rozhodnutí o financování dopravy má nepřímé dopady i na automobilový trh v ČR. Kvalita místních komunikací a investice do infrastruktury ovlivňují poptávku po určitém typu vozu – v regionech s horšími silnicemi jsou populárnější vyšší podvozky a robustnější modely SUV. Na druhé straně lepší a bezpečněji značené lokální komunikace zvyšují atraktivitu menších městských vozidel.

Specifikace a design: co Češi preferují

Český trh stále preferuje kompaktní modely a SUV segmenty. Motoristé sledují nejen spotřebu a spolehlivost, ale i jízdní komfort na lokálních silnicích. Výrobci reagují nabídkou modelů s vyšším komfortem podvozku, asistenty pro udržení v pruhu a pokročilými bezpečnostními systémy – prvky, které reálně snižují rizika na špatně udržovaných úsecích.

Výkon a provozní náklady

Cena paliva, servisní náklady a dostupnost náhradních dílů v ČR ovlivňují rozhodování kupujících. Zatímco evropské trendy tlačí k elektrifikaci, u nás zůstává důležitá i nabídka úsporných dieslových a benzínových motorů pro dálkové i regionální řidiče. V porovnání s trhem v Lietuva či Lietuvos automobilių rinka, kde je rychlejší adaptace na EV v městech jako Vilniuje či Kaune, český trh vykazuje pomalejší, ale stabilní růst nabídky elektromobilů.

Kam vede spor o radarové peníze

Pokud návrh projde, státní fond získá nové prostředky, které by mohly být použity na celostátní projekty – opravy dálnic, mostů nebo budování cyklostezek. Klíčové bude, jak transparentně budou peníze rozdělovány a zda obce skutečně budou mít přístup k podpůrným programům. Debata zdaleka není jen o penězích — jde i o to, kdo bude rozhodovat o bezpečnosti na silnicích a jakými nástroji ji bude dlouhodobě zajišťovat.

Co sledovat dál

Návrh se bude pravděpodobně dostávat do Poslanecké sněmovny, kde se ukáže, zda kompromis najde širší podporu. Pro motoristy i obce je důležité sledovat nejen politické rozhodnutí, ale i konkrétní pravidla pro výpočet „čistého zisku", kompenzace nákladů a mechanismy rozdělování prostředků ze Státního fondu. Debata zároveň otevírá širší téma – jak sladit lokální potřeby bezpečnosti s celostátními investicemi do infrastruktury, které ovlivňují i český automobilový trh.

Zdroj: dopravadnes

Zanechte komentář

Komentáře