6 Minuty
Karosa řady 700 patří k těm dopravním prostředkům, které v paměti generací pevně zakořenily. Pro řadu řidičů, cestujících i nadšenců je to prostě TEN autobus — hranatý, praktický, všudypřítomný. V České republice hrál model B732 (městská verze) i jeho sourozenci B731, B741 či C734 zásadní roli v poválečném rozvoji městské hromadné dopravy. Ačkoli původní návrh sahá do 60. let 20. století, sériová výroba startovala v roce 1981 a běžela až do 1997. Série B732 se zastavila na 4 495 vyrobených kusech.
Krátká historie a české dědictví
Řada 700 nahradila elegantnější, leč více náchylnou korozi linii Š11. Nová „sedmistovka“ přinesla striktně hranatý design, který byl tehdy moderní a hlavně praktičtější. Konstrukce s pozinkovanými plechy a panelovou karoserií výrazně zlepšila odolnost proti korozi a zjednodušila výrobu — důležité pro udržení nákladů při hromadné produkci. Karosy 700 jsou zároveň jedním z posledních linek autobusů vyvinutých a vyráběných v plně české sérii, což má i dnes svůj sentimentální význam pro domácí trh.
Typy a rozdělení řady 700
Řada zahrnovala široké spektrum verzí: městský model B732 (trojdveřový s dvojkřídlovými výklopnými dveřmi), automatická B731, kloubový B741, linková C734, kloubová C744 a zájezdové LC735/LC736. Pozdější modernizované verze pro export do zemí bývalého Sovětského svazu nesly označení B832.
Konkrétní kus z Plzně: příběh jedné Karosy
Jeden z exemplářů, který zůstává v paměti místních, sloužil u Plzeňských městských dopravních podniků s evidenčním číslem 425. Do provozu nastoupil 3. června 1992, v roce 1999 prošel výraznou opravou a v roce 2004 generální modernizací u firmy ZLINER (protiskluzová podlaha, čalouněná sedadla a informační panely BUSE). Na tachometru měl tento kus přes milion kilometrů a dnes je v soukromé sbírce — ve stavu, v jakém jezdil v Plzni. Pro místní obyvatele je typický nejen nátěr (bílé a červené provedení s velkým znakem města), ale i digitální tabule a charakteristický zvuk motoru.
Design a vnitřní uspořádání
Funkčnost před elegancí
Hranatý exteriér znamenal více místa uvnitř. Městská verze nabízela 31 sedadel a prostor až pro 63 stojících cestujících, s širším prostorem uprostřed pro kočárky nebo nákupy. Původní koženková sedadla nebyla extrémně pohodlná, ale u městského provozu to nebylo prioritou. Zajímavostí byla topná zóna nad krytem motoru vzadu — oblíbené místo mnoha pasažérů v chladném počasí.
Odolnost a servis
Karosa 700 měla polosamonosnou konstrukci s pomocným rámem z hranatých jeklů, což zvyšovalo tuhost a odolnost. Prosklení čelního skla bylo rozměrné, trojice stěračů dobře pokryla plochu, i když vyšší řidiči si občas stěžovali na malý neotřený klín mezi levým a prostředním stěračem. Zapalování umístěné vlevo od volantu patřilo k dobovým zvláštnostem.
Technika a jízdní vlastnosti
Motor, převodovka a podvozek
Stěžejním motorem byla česká LIAZ ML 636 N — řadový vznětový šestiválec umístěný vzadu. Výkon 235 koní (175 kW) poskytoval dostatečnou sílu pro přibližně 9,5 tun těžký stroj, maximální rychlost byla limitována na 80 km/h. V testovaném kusu najdete manuální pětistupňovou převodovku Praga 5P80; od roku 1986 se pak objevily přeplňované motory s turbodmychadly (licence KKK vyráběná v ČZ Strakonice).
Podvozek kombinoval nezávislé zavěšení vpředu a tuhou nápravu vzadu s vzduchovým odpružením na obou osách. Původně se používaly zadní nápravy Rába, později tišší slovenské Detva.
Spotřeba, provoz a servisní řešení
Verze s manuální převodovkou se ukázaly v provozu jako úspornější než automaty, což přispělo k oblibě B732 u dopravních podniků. Palivová nádrž měla kapacitu 240 litrů. Mezi slabá místa patřilo vedení vody v ocelových trubkách, které korodovaly — měděné rozvody se začaly prosazovat až po roce 1989.
Trhy, export a srovnání s evropskými autobusy
Karosy se vyvážely do všech zemí RVHP a do většiny tehdejšího východního bloku; některé kusy došly i na Sibiř, kde mají v Megionu památník a několik vozů tam stále jezdí díky zateplení a přídavnému topení. Některé exempláře se staly základem lokálních úprav — v Pchongjangu bylo 14 kusů přestavěno na trolejbusy Chollima 973.
V porovnání s maďarskými Ikarusy byla Karosa často vnímána jako tišší, silnější a úspornější díky motoru LIAZ. Na západoevropském trhu ale konkurence tlačila na modernější řešení (nižší emise, komfort, klimatizace), proto se po polovině 90. let objevily novější řady (930/940) se zaoblenými čely a modernizovanými systémy.
V rámci širšího trhu ve střední a východní Evropě se Karosa objevila i v pobaltských státech — v Litvě (Lietuva) byly dodávky přijaty podle místních potřeb. V diskuzích na fórech o Lietuvos automobilių rinka a tématech pro vairuotojams Lietuvoje často zaznívá nostalgie nad spolehlivostí těchto autobusů, a to jak ve Vilniuje, tak v Kaune.
Karosa 700 na českém trhu dnes: dostupnost a cena
Dnes je dostupnost kompletně provozuschopných Karos 700 na českém trhu nízká. Většina vozidel byla vyřazena a mnoho kusů skončilo jako náhradní díly nebo v muzejních sbírkách. Ceny se velmi liší: zachovalé a renovované kusy v historickém provedení mohou dosáhnout vyšších částek na sběratelském trhu, ale původní nepřestavěné vozy bývají relativně levné — ovšem náklady na renovaci a dosažení provozuschopnosti nejsou zanedbatelné.
Pro české dopravce a nadšence je zajímavé porovnání s obecnými trendami v Evropě: zatímco v západní Evropě roste poptávka po ekologických autobusech (CNG, elektro), v muzeích a soukromých sbírkách v ČR roste zájem o restaurované historické vozy. V Praze a Plzni se historické Karosy pravidelně objevují na akcích a jízdách nostalgických linek.
Souhrn: proč Karosa 700 stále rezonuje
Karosa řady 700 není jen technickým artefaktem — je to součást sociální historie městských tras. Pro řadu Čechů znamená návrat do mládí, pro odborníky ukázku pragmatismu tehdejší konstrukce: jednoduchost, odolnost a snadná servisovatelnost. A i když dnes evropský trh směřuje k modernějším, ekologičtějším řešením, pro sběratele a lokální dopravní fandy zůstává Karosa 700 nenahraditelnou ikonou. Pokud vás zajímají specifikace, servisní možnosti nebo ceny restauračních projektů v ČR, rád připravím doplňující přehled nebo kontakty na specialisty a kluby historických autobusů.
Zdroj: garaz
Zanechte komentář