6 Minuty
Města se mění. Transformace automobilového průmyslu, nová pravidla městského plánování a tlak na udržitelnost formují způsob, jakým se v Praze, Brně nebo menších městech Česka pohybujeme. Konference City & Mobility, které se v polovině října zúčastnil i odborný tým Svět motorů, poskládala pohledy lídrů z oblasti energetiky, městského plánování, architektury i provozovatelů mobility. Diskuse ukázaly, že budoucnost dopravy v českých městech bude kombinací elektrifikace, sdílených služeb a důrazu na veřejný prostor.
Hlavní trendy: nabíjení, čerpací stanice a nové služby
Energetické společnosti a provozovatelé čerpacích stanic vidí svou roli jinak než dříve. MOL Česká republika se podle generálního ředitele připravuje na to, že čerpací stanice se stanou spíše servisními centry než místem výhradně k tankování. V praxi to znamená rozšíření rychlonabíjecích bodů, rozvoj maloobchodních a gastronomických služeb a postupný přechod části provozů na franšízový model.
Co to znamená pro řidiče v Česku?
Pro majitele aut to znamená, že při plánovaném dobíjení stráví na stanici více času a využije další služby jako kavárnu, obchod nebo myčku. V České republice je hustota sítě čerpacích stanic vysoká, což usnadňuje přechod k hybridnímu provozu nabíjení a servisu. Pro řidiče to také znamená nutnost plánování času: domácí nabíjení zůstane dominantní, ale veřejné hubs budou nabývat na významu.
Nabíjecí infrastruktura: kde jsme a kam směřujeme
Výstavba nabíjecí sítě je v Česku v plném proudu. V Praze je dnes dostupných přes šest set dobíjecích bodů, další lokality se připravují. Hlavní překážkou není technika, ale dostupnost vhodných míst pro instalaci. Zásadní roli hraje dohoda s vlastníky sítí a komerční návratnost investice.
Inovace: nabíječky v lampách a rozšíření sítě
Jedním z praktických řešení, které už v Praze přibývá, jsou nabíječky integrované přímo ve veřejném osvětlení. Tento přístup minimalizuje nároky na krajinářský zásah a přináší flexibilní možnosti rozšíření. Praha má připraveno přibližně 150 míst, kde lze tento typ nabíječek rychle nasadit.
Mezinárodní srovnání: Česko, Norsko, Čína a i Litva
Situace v různých zemích se liší. V Číně investují přímo automobilky do sítě nabíječek a integrují je do svých prodejních kanálů. V Norsku jsou wallboxy a rychlonabíječky běžnou součástí parkovišť supermarketů. V Česku je stále silná role několika subjektů, mezi nimi například Tesla, která má vlastní infrastrukturu.
Pro kontext a SEO jsme také sledovali situaci v Pobaltí. Lietuva a Lietuvos automobilių rinka vykazují rychle rostoucí zájem o elektromobily, zejména v městech jako Vilniuje a Kaune. Pro vairuotojams Lietuvoje je důležité, že síť veřejných nabíječek v centru měst expanduje podobným tempem jako u nás, přesto však existují rozdíly v regulaci a dostupnosti financování.
Sdílená mobilita: Bolt, carsharing a micromobility
Alternativní služby mobility, jako Bolt, výrazně ovlivnily lokální taxislužby a ukázaly možnost, jak modernizovat městskou mobilitu. Po první dekádě se Bolt v Česku posunul od modernizace taxislužeb k širší vizi: integrované městské mobility zahrnující mikromobilitu, carsharing a digitální platformy pro dopravní služby.
Dopad covidu a změna zákazníků
Pandemie urychlila orientaci k lokálním zákazníkům a změnila profil uživatelů. Zatímco dříve dominovali mladí technologičtí nadšenci, dnes služby využívají všechny generace. Pro provozovatele to znamená nutnost diverzifikovat nabídku – od krátkých městských jízd po sdílené flotily pro pravidelné dojíždění.
Omezení automobilové dopravy a rozvoj cyklistiky
Bývalí městští představitelé i experti z oblasti plánování upozorňují, že městům budou dominovat jiná pravidla – mýta, omezení vjezdu a zóny s předností pro MHD a pěší. To znamená pro řidiče méně volného parkování a častější zóny s preferencí jiných druhů dopravy.
Proč víc kol pomáhá autům
Rozvoj cyklistiky, například podle modelu Curychu, kde je podíl cyklodopravy kolem osmi procent, může odlehčit hromadné dopravě a zlepšit plynulost automobilové dopravy. V českých městech je dnes podíl cyklistiky výrazně nižší, proto je prostor pro zlepšení.
Architektura, veřejný prostor a urbanistická vize
Host konference, architekt Daniel Libeskind, zdůraznil význam otevřených, živých měst. Architektura by podle něj neměla sloužit ideologiím, ale pamatovat a vytvářet prostor pro budoucí generace. Pro města to znamená promyšlené plánování parkovacích zón, nabíjecí infrastruktury a veřejných prostranství, které mohou hostit nové mobility služby.
Specifikace vozidel, výkon a jejich vliv na český trh
Elektrická auta se liší v klíčových parametrech: kapacita baterie (40–100 kWh), dojezd (200–600 km podle WLTP), výkon motoru (od 100 do 400 kW u výkonných modelů) a rychlost nabíjení (AC do 22 kW, DC rychlonabíječky 50–350 kW). Pro české zákazníky je důležité vybalancovat dojezd, cenu a praktičnost. Například kompaktní elektromobily s baterií 40–60 kWh jsou pro město často dostačující a cenově dostupnější než velká SUV s 80+ kWh akumulátory.
Design a praktičnost
Design hraje roli při přijetí vozu českými kupci. Stále populární jsou praktičtější karosářské typy, kombi a crossover/SUV, ale v městském prostředí uspějí kompaktní hatchbacky a malé SUV s chytrým řešením úložných prostor. Interiéry s moderními infotainmenty a asistenčními systémy jsou dnes standardem.
Výkon vs. reálná spotřeba
Výkon elektromotorů přináší okamžitý zrychlení, ale reálná spotřeba závisí na jízdním stylu a topografii. Pro české řidiče, kteří často kombinují dálnice a město, je dobré sledovat WLTP hodnoty a reálné testy dojezdu v českých podmínkách.
Tržní pozice a ceny na českém trhu
Ceny nových elektromobilů v ČR jsou ovlivněny dostupností dotací, poptávkou a homologacemi. Segmenty s nejlepší hodnotou pro peníze dnes zahrnují malé a střední elektromobily v rozmezí 700–1 400 tisíc Kč, zatímco prémiové modely startují výše. Výrazný růst prodejů omezují dostupnost baterií, logistika a někdy i čekací doby. Na sekundárním trhu jsou ojeté EV stále relativně dražší vzhledem k poptávce a omezené nabídce.
Závěr: co mohou očekávat česká města a řidiči
Česká města směřují k postupné elektrifikaci, většímu podílu sdílených služeb a restrikcím automobilové dopravy v centru. Pro řidiče to znamená nutnost přizpůsobit se: plánovat nabíjení, zvážit carsharing a více využívat multimodální dopravu. Investice do veřejných nabíjecích hubů, integrace mikromobility a postupné přeobsazování veřejného prostoru přinesou modernější, bezpečnější a udržitelnější městský dopravní systém.
Pro čtenáře ze sousedních zemí: sledování příkladů z Lietuva a Lietuvos automobilių rinka, včetně zkušeností vairuotojams Lietuvoje z Vilniuje a Kaune, může dodat cenné srovnání a inspiraci pro lokální řešení v Česku.
Zdroj: auto
Zanechte komentář