6 Minuty
Nové moderní vlakové jednotky a investice do tratí v okolí Brna přinášejí nárůst počtu cestujících — ale ne rovnoměrně. Změny v nabídce vlaků, kvalita vozidel a spolehlivost provozu přímo ovlivňují, zda lidé místo auta zvolí vlak. To má bezprostřední dopad i na automobilový trh v České republice: poptávku po autech pro dojíždění, preference nákupu menších vozů nebo elektromobilů a celkové využití parkovacích kapacit v Brně a okolí.
Co se změnilo u linek S2 a S3
Za poslední tři roky došlo k zásadní obměně vozového parku na páteřních linkách S2 a S3 Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Původně heterogenní a kvalitativně rozdílné soupravy nahradila flotila dvou- a čtyřvozových elektrických jednotek Moravia od Škoda Transportation. Nové jednotky zjednodušily provozní procesy, sjednotily komfort a zvýšily spolehlivost. Výsledkem byl patrný nárůst přepravených cestujících krátce po plném nasazení v polovině roku 2023 a pokračování trendu do jara 2025.
Nejen vozidla — důležitá je i infrastruktura
Data ukazují, že moderní vozidla jsou nutná, ale nestačí. Rozsáhlé výluky spojené s modernizací stanice Brno-Královo Pole a okolních úseků na začátku roku 2025 způsobily dočasné poklesy mezi Brnem a Kuřimí. Omezení nabídky spojů a horší včasnost vedly k tomu, že počet cestujících dočasně klesl na úroveň roku 2024. To potvrzuje, jak důležitá je kombinace investic do vozidel i tratí.
Srovnání tratí: S3 versus S6
Na jižní větvi linky S3 proběhla jak modernizace tratí (Židlochovice, Hustopeče), tak obnova vozidel. Linka S6 zatím na podobné investice čeká. Trendy ukazují, že i v metropolitních oblastech, kde roste počet obyvatel v satelitních sídlech, není nárůst využití regionálních vlaků samozřejmý bez komplexních investic.
Význam nasazení konkrétních jednotek
Specifikace a výkon moderních jednotek
Nové jednotky Moravia a RegioPanter, stejně jako plánované BEMU (battery electric multiple units), přinášejí zásadní provozní změny. Typické parametry těchto moderních elektrických jednotek zahrnují celkové uspořádání 2–4 vozů, kapacitu sedadel i stojících cestujících vhodnou pro regionální spoje, moderní podvozek a hnací techniku s rekuperací energie. Maximální provozní rychlost bývá u regionálních EMU často až 160 km/h, dobré zrychlení umožňuje hustší intervaly a lepší schopnost konkurovat automobilové dopravě v dojezdových relacích do 50–60 km.
Design a komfort
Interiéry nových jednotek kladou důraz na ergonomii, Wi‑Fi, USB zásuvky, nízkopodlažní přístup pro osoby s omezenou mobilitou a dostatek prostoru pro jízdní kola — prvky, které moderní cestující očekávají. Tyto atributy zvyšují atraktivitu vlaku jako alternativy k autu, což je pro české řidiče, zvyklé na pohodlí osobních vozidel, klíčové.
Jak to ovlivňuje automobilový trh v ČR
Rostoucí atraktivita vlaků může snížit tlak na nákup vozidel jako primárního prostředku dojíždění. V českém automobilovém trhu to znamená několik trendů:
- větší preference kompaktních vozů a hybridů/EV pro řidiče, kteří auto stále používají;
- pokles poptávky po druhém autě v domácnostech, které získají kvalitní vlakové spojení do práce;
- úpravy nabídky aut v bazarech a zvýšení zájmu o městské elektromobily s nižšími provozními náklady.
Ceny aut v ČR v posledních letech procházely korekcemi po boomu z období pandemie; dostupnost ojetin je stále výzvou a tlak na ceny závisí i na regionální poptávce po dopravě. Pokud se v Brně a okolí zlepší železniční alternativa, může to mírně zmírnit růst poptávky po levných kompaktech a ojetinách v městech.
Mezinárodní srovnání: co se můžeme naučit z Baltu
Porovnáme-li situaci s Litvou, kde se v posledních letech formovaly jiné vzorce dojíždění, je zajímavé sledovat rozdíly. V Lietuva a v kontextu Lietuvos automobilių rinka rostla poptávka po osobních vozech z důvodu menší kapacity železniční sítě a nižší úrovně regionální železniční obsluhy mimo velká města. Văiruotojams Lietuvoje zvýšená dostupnost kvalitní železnice v regionech (např. mezi Vilniuje a příměstskými celky, nebo v Kaune) vedla k částečnému poklesu dojížďky autem a zvýšení zájmu o městskou dopravu a sdílené služby. Tyto zkušenosti ukazují, že kombinace investic do tratí a moderních vozidel má dlouhodobý vliv i na automobilový trh.
Regionální příklady a potenciál dalšího rozvoje
Příklady z Jihomoravského kraje ukazují konkrétní efekty: Hustopeče z 350 cestujících na pracovní den před modernizací na cca 1 350 po ní, Židlochovice po návratu vlaků dosáhly až 1 850 obratů za pracovní den. Tyto lokální skoky mají významný dopad na parkování, dopravní zátěž a poptávku po osobních vozech v okolí nádraží.
Co dál: klíčové investice a vliv na spotřebitele
Do budoucna jsou klíčové investice jako Boskovická spojka (umožní přímé Brno–Blansko–Boskovice spoje) nebo modernizace a elektrifikace úseku Blažovice–Kyjov pro rozvoj linky S6. Realizace takových projektů znamená lepší konkurenční postavení vlaků vůči autům, ovlivní chování řidičů a může urychlit změnu preference směrem k ekologičtějším dopravním řešením. Pro české zákazníky automobilů to znamená, že pro část populace se auto stane méně nutné, což ovlivní segmenty poptávky a možná i cenové pásmo preferovaných vozidel.
Provozní náklady a udržitelnost
Obnova vozového parku a nasazení moderních jednotek zvyšují provozní náklady — příklad: nasazení RegioPanterů na lince S4 znamenalo navýšení ročních provozních nákladů přibližně o 80 milionů Kč. Objednatelé proto hledají úspory, např. zavedením elektronického tarifu, omezením sítě prodejních míst, či redukcí vlakového doprovodu. Z pohledu automobilového trhu to zvyšuje tlak na cenovou efektivitu veřejné dopravy, která se musí vyrovnat konkurenci auta z hlediska ceny i komfortu.
Závěr: kombinace investic mění mobilitu
Konkurenční výhoda moderní železnice vůči automobilové dopravě spočívá v kombinaci kvalitních vozidel, modernizované infrastruktury a spolehlivého provozu. Pro české řidiče a trh s automobily to znamená postupnou změnu preferencí — větší důraz na udržitelná řešení, růst poptávky po elektromobilech a menších vozech pro lokální použití. Zkušenosti z regionů a i z dalších států, jako je Lietuva a města Vilniuje či Kaune, ukazují, že investice do železnice se mohou promítnout i do automobilového trhu — pokud se naplánují a provádějí komplexně.
Zdroj: zdopravy
Zanechte komentář