8 Minuty
Nejnovější koncept od Aznomu nekoncipuje budoucí luxusní limuzínu jen jako myšlenku — předvádí ji jako filmový rekvizit určený pro velkolepý příchod. Pojmenovaný Aznom L’Epoque, tento dramatický show car z monzského designového ateliéru, vyvinutý ve spolupráci s Camal Studio, si představuje mimořádně exkluzivní vůz řízený šoférem s výraznými vlivy art deca z 30. let a hybridně-elektrickým pohonem deklarovaným na více než 1 000 koňských sil. Koncept klade důraz nejen na estetiku a řemeslné zpracování, ale také na technologickou integraci a jízdní komfort odpovídající segmentu ultra-luxusních limuzín.
Art Deco proporce v extrému
Stačí jeden pohled a srovnání s „Bondovským padouchem“ je jasné. L’Epoque jde naplno do scénografických proporcí: neskutečně dlouhá kapota, kabina posunutá výrazně dozadu a záď čerpající inspiraci z námořního designu vytvářejí silné vizuální vyprávění. Vepředu dominuje vysoká vertikální maska chladiče, která více připomíná architektonický prvek než běžný automobilový detail, zatímco štíhlé vertikální LED světlomety usazené ve blatnících vyzařují teplé, šampaňské laděné světlo. Celkový dojem je záměrně herecký — vozidlo má působit jako mobilní socha, která přitahuje pozornost a komunikuje prestiž.
Aznom uvádí, že koncept měří téměř 26 stop (zhruba 7,9 metru) — to jej řadí mezi delší vozy než například Cadillac Escalade a vytváří pozici v už velmi exkluzivním prostoru i ve srovnání s moderními limuzínami. Pro proporce je navíc klíčový rozměr kol: masivní 30palcová kola dodávají vozu mohutný postoj a vytvářejí dojem pohyblivého monumentu. Právě kombinace dlouhého rozvoru, velkých kol a architektonických tvarů podtrhuje statusový charakter automobilu a záměr konkurovat tradičním výrobcům ultra-luxusních limuzín.
Systém dveří navržený pro velkolepé příchody
Nejde o konvenční uspořádání luxusního sedanu. Dveře využívají mechanismus s dvojím pohybem, přičemž část střechy se zdvihá, aby zlepšila přístup do interiéru — nápad zřejmý pro VIP pohodlí a ceremoniální chvíle vstupu. Při bližším přiblížení vůz údajně promítá osvětlený „koberec“ na zem, čímž samotné vystoupení ze vozu proměňuje v událost. Takové prvky kombinují showmanship s praktičností: zdvižená střešní část usnadňuje nástup a výstup, zatímco automatické senzory a osvětlení zvyšují pocit bezpečí a prestiže.
Koncept kabiny: méně "sedadel", více salónku
Uvnitř L’Epoque neloví typický kokpit výkonného manažerského sedanu. Interiér spíše připomíná soukromý salón na kolech. Ústředním prvkem je velká zadní pohovka, doplněná dvěma sklápěcími přídavnými sedadly, což vytváří konfiguraci 2+2+2. Takové uspořádání klade důraz na společenský charakter prostoru, kde jsou pasažéři více ve vztahu k sobě než k řidiči. Návrh interiéru inklinuje k pohodlí a ceremonii — ideální pro zasedání na cestách, přehlídky či reprezentační akce.
Materiály tvoří zásadní část prezentace: ručně dokončované dřevěné obložení, bohatá kůže a textilie inspirované palácovými interiéry jsou nasazeny tak, aby konkurenceschopně soupeřily se světem zakázkové karosářské výroby a ultra-luxusních limuzín. Řemeslné detaily, švy, povrchová úprava dřeva a kombinace materiálů splňují očekávání klientely, která hledá exkluzivitu a individualizaci. Technologie přitom není dominantní skrz flashy displeje; je citlivě integrovaná a slouží komfortu a atmosféře pod vedením asistenta umělé inteligence, jenž spravuje následující funkce:
- řízení mikroklima (precizní teplotní a vlhkostní zóny)
- nastavení ambientního osvětlení dle nálady a události
- správa zvuku a akustického rázu (aktivní potlačení hluku, prostorový zvuk)
- hlasové ovládání komfortních funkcí a personalizované profily
Aktivní technologie v kabině jdou ruku v ruce s tradičním pojetím luxusu: diskrétní dotykové panely, kryté při nečinnosti, integrované odkládací prostory s vyhříváním a chlazením, a možnosti vybavení na míru — od masážních programů až po individuální rozložení sedadel. Designéři zmiňují, že cílem je vytvořit interiér, který je současně intimní i reprezentační, tedy prostor vhodný pro jednání, odpočinek i vystoupení na veřejnosti. Toto pojetí klade Aznom L’Epoque do kategorie „mobilních salónků“, kde je důležitější zážitek než kvantita sedadel.
Hybridní technika s logikou range-extenderu
Pod povrchem nostalgie se skrývá moderní technický popis. Aznom navrhuje konstrukci typu body-on-frame (karoserie na rámu) spojenou s aktivním zavěšením a automatickým vyrovnáváním výšky — prvky, které dávají smysl pro limuzínu s dlouhým rozvorem, jež musí zajistit hladkou a kontrolovanou jízdní kvalitu i při rozdílném zatížení. Takový přístup upřednostňuje robustnost a možnost snadnější úpravy podvozku, což je důležité pro vozy s bespoke konfiguracemi a vysokou hmotností.
Pohon je popisován jako hybridní systém s funkcí range-extender: řadový nebo vidlicový šestiválec funguje primárně jako generátor napájející bateriový blok o kapacitě kolem 100 kWh. Tato energie pak pohání čtyři elektromotory — po jednom u každého kola — a vytváří tak rozložení pohonu připomínající plně elektrická vozidla s pohonem všech kol, přičemž kombinovaný výkon má být údajně severně od 1 000 koní. Technicky to znamená potenciál pro vysoký točivý moment, okamžitou reakci elektromotorů, a pokročilé řízení trakce a rozdělení výkonu mezi nápravy (torque vectoring).
Design range-extenderu nabízí kompromis mezi dojezdem a výkonem: spalovací motor optimalizovaný na provoz v konstantních otáčkách může efektivně dobíjet baterie a snížit emise při dlouhých jízdách, zatímco primární trakce a dynamika zůstávají na elektromotorech. Výzvy takového řešení zahrnují termální management velkého bateriového modulu, optimální strategii řízení nabíjení a spotřeby, hmotnostní bilanci a nároky na chlazení elektromotorů a invertorů. Důležité je i to, jak Aznom vyřeší homologaci, bezpečnostní standardy a provozní spolehlivost v reálných podmínkách.
Dostane se někdy do sériové výroby?
Prozatím zůstává Aznom L’Epoque konceptem, i když je prezentován s věrohodným technickým směrem, nikoli pouhou fantazií. Projekt přitom ponechává otevřené dveře pro jedinečnou zakázku nebo extrémně limitovanou produkci — přesně ten segment, kde prosperují sběratelé, privátní klienti a butikové karosárny. V praxi by přechod od konceptu k omezené sérii vyžadoval rozsáhlé investice do vývoje, testování a certifikace, ale pro některé zákazníky je právě exkluzivita a možnost individuální úpravy tím, co stojí za vysokou investici.
Na trhu, kde značky ultra-luxusu čím dál častěji spojují tradiční design s elektrifikací, L’Epoque vyčnívá tím, že jde dál: limuzínu nevnímá jen jako dopravní prostředek, ale jako výtvarné gestum — část sochy, část vlajkové lodi a část elektrifikovaného výkonného vozu. Pokud by se projekt dostal do produkce, jeho konkurencí by byly spíše specializované, ručně vyráběné kusy z dílen coachbuilderů a limitované modely velkých luxusních značek než masová sériová produkce. To otevírá prostor pro individualizovaná řešení, vysokou cenu na zakázku a exkluzivní servisní síť.
Z hlediska marketingu a pozice na trhu má L’Epoque potenciál zaujmout klientelu hledající status, identitu značky a technologickou inovaci. Z praktického pohledu bude rozhodujícím faktorem, zda Aznom dokáže skloubit estetiku, technickou proveditelnost a provozní efektivitu tak, aby uspokojila nároky regulací, bezpečnosti a servisní infrastruktury. I pokud by se ukázalo, že masová produkce není reálná, one-off exempláře nebo velmi malá série mohou vytvořit dostatečný zájem mezi sběrateli a architekty luxusu, aby projekt splnil svůj komerční i symbolický účel.
V konečném důsledku Aznom L’Epoque funguje jako vyjádření současného trendu v automobilovém designu: kombinace historických stylů, vysokého řemeslného standardu a moderních pohonných technologií. Je to příklad, jak může vzniknout vůz, který je zároveň nostalgický a technologicky progresivní — a právě tato kombinace může oslovit segment zákazníků, kteří chtějí něco víc než prostou mobilitu. Pro mnohé profesionály z oblasti automobilového designu, techniky a sběratelství představuje L’Epoque zajímavý vzorek budoucího směru ultra-luxusních limuzín.
Zdroj: motor1
Zanechte komentář