Karosa řady Š – nástupce RTO, který změnil dopravu

Přehled historie a významu Karosy řady Š – nástupkyně Škody 706 RTO. Technika, varianty, export a vliv na český i východoevropský trh, včetně zmínek o zájmu v Litvě (Vilnius, Kaunas).

Komentáře
Karosa řady Š – nástupce RTO, který změnil dopravu

5 Minuty

Škoda 706 RTO patřila k ikonám československé silniční dopravy. V šedesátých letech ji postupně vyklizovala nová konstrukce z Vysokého Mýta – Karosa řady Š. Pro české dopravce to znamenalo přechod od konstrukcí založených na nákladních vozech k vozidlům navrženým přímo jako autobusy, což ovlivnilo provoz, údržbu i nabídku náhradních dílů na domácím trhu.

Nový podvozek a samonosná karoserie

Vývoj Karosy řady Š startoval koncem padesátých let a první funkční kus se objevil v roce 1961 pod označením ŠM 11. Hlavní změnou proti RTO byla samonosná karoserie – autobus už nebyl jen upraveným nákladním vozem, ale koncepčně navrženým dopravním prostředkem. To přineslo výhody v nižší hmotnosti, lepším rozložení hmotnosti a komfortnějším vnitřním uspořádání.

Praktické změny pro město

Městský typ ŠM 11 měl tři dveře, nižší podlahu než RTO a rozsáhlé prosklení. Krátký rozvor s dělenou přední nápravou zlepšil manévrovatelnost v centrech měst jako Praha nebo Brno, což ocení i dnešní zájemci o historické vozidla provozovaná na speciálních linkách či během akcí.

Specifikace a technika

Karosa nabízela různé varianty postavené na společném konstrukčním základu. Dálkový autokar ŠD 11, přezdívaný „evropabus“, měl výkon motoru 154 kW (přibližně) a standardně jedno dvojice dveří pro komfort dlouhých jízd. Vnitřní uspořádání pro dálkové verze bylo typicky 2+2 s cca 47 sedadly. Meziměstský model ŠL 11 dokázal pojmout až 75 cestujících, z toho přibližně 45 sedících. Zajímavým doplňkem byl přívěs LP 30 s 30 lůžky a sociálním zařízením, kterých Karosa postavila osm kusů.

Rozměry a výroba

Výroba řady Š běžela od roku 1965 do počátku osmdesátých let, kdy byla nahrazena hranatou řadou 700. Celkem vzniklo 26 544 kusů. V České republice se nejvíce těchto autobusů vyskytovalo v Praze, ale Karosa intenzivně exportovala i do Polska, Bulharska, Mongolska – a v období RVHP i do pobaltských republik, což se promítá do historických sbírek v městech jako Vilniuje nebo Kaune.

Deriváty, prototypy a proč vzniklo „harašito“

Pod novým základem vznikaly různé verze – kromě ŠM 11 a ŠD 11 se plánovaly menší i větší modely. Zůstanou-li v paměti technických fanynek a fanoušků, stojí za zmínku i neuskutečněné projekty: kloubový ŠM 16,5 z roku 1965 nebo trolejbus Škoda T11, u nichž produkce zůstala u prototypů. Problémem byla výrobní kapacita Karosy i rozhodnutí RVHP svěřit sériovou výrobu kloubových vozů Ikarusu. Náročná konstrukce a křehkost rámu zase stály v cestě trolejbusovým variantám – proto se některé projekty neprosadily.

Název „harašito“ vznikl z kritik na hlučnost a vibrační projevy některých konstrukčních řešení; jakkoli byla řada Š pokroková, nebyla bez slabin.

Trh, dostupnost a význam pro české dopravce

V současném českém trhu jsou vozy řady Š spíše historickými artefakty než běžným dopravním prostředkem. Renovace a udržení takového autobusu stojí značné prostředky – což se promítá i do cen nabídek v aukcích a inzerci. Pro dopravní firmy v Česku měla řada Š význam v modernizaci flotil v 60.–80. letech a posléze v postupné obměně vozového parku směrem k modelům s vyšší spolehlivostí a nižší spotřebou paliva. V porovnání s evropskými trhy tehdejší orientace na lokální produkci a export do zemí RVHP formovala síť technické podpory a náhradních dílů.

Porovnání se současným trhem a vliv na spotřebitele

Pro české zákazníky a provozovatele jsou historické Karosy atraktivní zejména na speciální linky, turistické jízdy nebo jako sběratelské kusy. Cena obnoveného vozu se odvíjí od stavu karoserie, dostupnosti dílů a rozsahu renovace. Na rozdíl od moderních autobusů s úspornými motory a klimatizací je provoz starších Karos energeticky náročnější – což se v dnešních cenových trendech paliv a regulacích emisí výrazně projevuje.

Vývoz a zájem v Pobaltí

Historicky Karosa vyvážela do celé východní Evropy a dál – u položek exportu je zmínka i o dodávkách do pobaltských republik. Dnes najdeme zájemce i z Lietuvos automobilių rinka; v Vilniuje a Kaune se objevují nadšenci a muzea, která renovují exempláře řady Š pro nostalgické jízdy. Pro vairuotojams Lietuvoje jsou tyto stroje symbolem éry veřejné dopravy – podobně jako v Česku přitahují pozornost sběratelů a provozovatelů historických linek.

Závěr: dědictví Karosy řady Š pro český trh

Karosa řady Š znamenala odklon od konstrukcí založených na nákladních vozech k modernějším autobusům navrženým přímo pro osobní dopravu. Její vliv lze sledovat v designu, technice i státní politice veřejné dopravy. Ačkoli dnes už jde zejména o historické kusy, jejich přítomnost v muzeích, na veteránských srazech a v městských paměťových projížďkách potvrzuje, jak významnou stopu tato řada zanechala na českém a středoevropském dopravním trhu.

Zdroj: garaz

Zanechte komentář

Komentáře