Proč si lidé stěžují v autobusech: šéfka garáží DPP vysvětluje

Rozhovor se šéfkou garáže DPP Věrou Kokoškovou nabízí unikátní pohled na 40 let provozu pražských autobusů: od těžkých papírových evidencí po elektrobusy, nejčastější stížnosti pasažérů a dopady na městskou i automobilovou mobilitu.

Komentáře
Proč si lidé stěžují v autobusech: šéfka garáží DPP vysvětluje

9 Minuty

Věra Kokošková strávila u pražských autobusů už čtyři dekády. Zasměje se i rozpláče při vzpomínkách, mezi řidiči má autoritu i přízeň — nejen proto, že jako vedoucí garáže Vršovice dnes dohlíží na stovky lidí. Její příběh je zároveň výpovědí o tom, jak se proměnilo provozování městské hromadné dopravy, technologické vybavení vozidel i požadavky cestujících. V tomto textu shrnujeme její zkušenosti, nejčastější stížnosti pasažérů i to, co dnešní řidiče nejvíc obtěžuje a motivuje.

Jak vypadá vedení garáže dnes: lidi, plechy a krizové situace

Jako šéfka garáže má Věra v přímé odpovědnosti přibližně 300 zaměstnanců. V krizových okamžicích se role rozšiřuje a do její kompetence přibývá i technika a dílna — v praxi to znamená řídit nejen lidi, ale i vozový park. V garáži fungují nejčastěji dvě vedení: „jedno přes lidi, druhé přes plechy“ — tedy personální a technická část. Tyto pozice koordinují provoz, plán směn, náhradníky a komunikaci s dispečinkem.

Historie ve výpravně: od fyzické práce k digitalizaci

Představte si výpravnu před čtyřiceti lety: řidiči odevzdávali „konta“ s papírovými cedulemi a výkazy, které se musely mýt, kontrolovat a ukládat do tašek podle čísla linky. Každá taška obsahovala těžké cedule pro přední, boční a zadní označení — a to i ve více kopiích pro přejezdy. Noc co noc se tašky stěhovaly mezi dolní a horní plochou garáže, aby byly ráno připravené. Byla to fyzická dřina, kterou dnes nahradily systémy evidence, čtečky a centrální dispečink.

Směnová výpravčí a vznik moderních postupů

Role směnové výpravčí spočívala v přebírání výkazů a jejich ručním zpracování — kódovalo se a jednou týdně se data posílala do výpočetního střediska. Dnes je to naopak: vše se eviduje elektronicky, výkazy a informace jsou dostupné okamžitě, což šetří čas a snižuje chybovost. Současně ale vzrostly nároky na sledování výkonů, docházku a plnění norem.

Personální krize: cykly nedostatku řidičů

Po celou dobu své praxe Věra popisuje situaci jako kolísavou: pět let jsou řidiči, pět let chybí. Momentálně se ale situace zlepšila — Dopravní podnik hlásí stabilitu, pravidelné výplaty a lepší podmínky oproti jiným dopravcům, což pomáhá s náborem. Přesto zůstává řízení lidských zdrojů klíčové: plánování dovolených rok dopředu, udržování záloh a operativních posil, zejména v ranních špičkách, kdy absence dramaticky ovlivní vypravenost.

Zálohy a operativní nasazení

Garáže udržují ranní zálohy — řidiče připravené nastoupit v případě, že někdo chybí. Když dojde k události v brzkých ranních hodinách (obvykle 4–7 hodin), zálohy mohou být nasazeny přímo z garáže. Pro náročnější situace jsou k dispozici operativní zálohy – řidiči s vozidlem, rozmístěni po městě, aby rychle doplnili trasu nebo pomohli obsloužit zraněnou linku.

Nejčastější stížnosti cestujících — a co z nich vadí řidičům

Pasažéři si stěžují na všechno: na horko v létě, zimu v kabině v zimě, rychlost jízdy, pomalost, zpoždění i to, že „autobus nezastavil“. Moderní trend — zavádění zastávek na znamení — přináší další vlnu stížností, protože část lidí si na tento režim ještě nezvykla. Zároveň velmi citlivým bodem je hlasité telefonování v prostoru pro cestující: pro řidiče je to výrazně rušivé, protože souvislé hlasité rozhovory za jejich zády odvádějí pozornost a zvyšují stresovou zátěž.

Dveře, automatika a nedorozumění

Stížnosti na „zavření dveří před nosem" se stále objevují, ale častěji jde o nedorozumění: dveře fungují automaticky po stisknutí tlačítka, a pokud do nich někdo vběhne, systém může dveře několikrát zapnout a zavřít, než reaguje na znovuotevření. Řidič má velmi omezené možnosti zásahu v ten okamžik, což vede k nespokojenosti cestujících, kteří to hodnotí jako záměrné.

Technologie v provozu: od map v deskách k navigacím a čtečkám

Proměna je markantní: dříve měl řidič mapy v deskách, dnes v kabině najdete navigaci, palubní počítače, USB a informační panely pro cestující. Docházka se eviduje elektronicky — řidič se přihlásí identifikační kartou na manipulačním pracovišti a systém mu ukáže přesně určené vozidlo, pokyny, vzkazy a noremní hodnoty. Tato digitalizace umožňuje rychlejší reakce na provozní změny a detailní vyhodnocování výkonů.

Sledování spotřeby a úspory

Sledování spotřeby paliva je samozřejmé, i když v současné době už není tak dramatické jako dříve — nadspotřeba bývá minimální a vzniká nejčastěji v zimě kvůli vytápění. Důležitým efektem moderních vozidel je omezení krádeží paliva a větší transparentnost provozu.

Elektrobusy: provoz, dojezd a budoucnost

Garáž Vršovice byla mezi prvními, které provozovaly elektrobusy. Dnes jsou nabíjecí stanice umístěny na několika místech (například Strašnice a Želivského), a některé linky jsou plánovány tak, aby umožnily návrat vozu k dobití. V praxi se elektrobusy obvykle nasazují tam, kde lze zajistit pravidelné dobití během dopravního dne. Dojezd moderních elektrobusů se liší podle provozu a klimatických podmínek, ale běžně se pohybuje v řádu stovek kilometrů na jedno nabití při vhodném manažmentu trasy a mezi-nabíjení.

Specifikace a technologie elektrobusů

Současné městské elektrobusy nabízejí nízkopodlažní koncept, rekuperaci brzdné energie, moderní klimatizaci a infotainment nejen pro řidiče, ale i cestující (náklon dveří, USB, displeje s informací o přípojných linkách). Technologicky se vozy posouvají rychle: zvyšuje se kapacita baterií, zkracují časy dobíjení a zlepšuje se účinnost pohonných jednotek. Přechod na elektrobusy zásadně snižuje lokální emise v městském ovzduší — vedle legislativních kroků, jako je normativ Euro 7, to městům pomáhá plnit environmentální cíle.

Porovnání s automobilovým trhem: Pražský kontext a dopady na trh

Zatímco veřejná doprava modernizuje flotilu, automobilový trh v ČR rovněž prochází změnami. Po pandemii se nejprve zvýšila cena ojetin a došlo k omezení dostupnosti některých modelů, dnes se situace stabilizuje, ale zájem o elektromobily roste. Pro české řidiče hrají roli faktory jako dostupnost nabíjecí infrastruktury, cena provozu a státní či městské pobídky. V porovnání s některými evropskými trhy, kde je podpora větší, je v Česku stále značný potenciál růstu, zejména v regionech mimo Prahu.

Regionální paralely: Litva a pobaltský vývoj

Zajímavé je porovnat situaci i s okolními státy — například v Lietuva a v městech jako Vilniuje či Kaune roste zájem o elektrickou mobilitu. Lietuvos automobilių rinka vykazuje nárůst poptávky po elektromobilech a infrastruktuře pro nabíjení, což odráží širší evropský trend. Pro vairuotojams Lietuvoje jsou zásadní stabilní nabíjecí sítě a dostupné ceny provozu — otázky podobné těm, které řeší i české město.

Marketingové a provozní pozice autobusů v konkurenčním prostředí

Městské autobusy nejsou pouze „zdroj přepravy“ — jsou součástí dopravního ekosystému. Moderní vozidla jsou navržena pro vysokou obsaditelnost, nízké provozní náklady a maximální bezpečnost. Design interiéru se orientuje na pohodlí — ergonomická sedadla, nízký nástup, prostory pro vozíčkáře a kočárky. Z hlediska výkonu jsou důležité parametry jako zrychlení při rozjezdu, účinnost rekuperace a klimatizace, protože ovlivňují komfort i energetickou spotřebu v reálném provozu.

Konkurence s osobní automobilovou dopravou

Ve městech, kde je parkování drahé a doprava hustá, mají autobusy výhodu v přepravní kapacitě a rychlosti přepravy při dobře nastaveném vedení průjezdů. Moderní systémy řízení provozu (priority pro MHD na křižovatkách) mohou zásadně zkrátit jízdní časy a zvýšit atraktivitu hromadné dopravy oproti individuální mobilitě.

Ženy za volantem: zkušenost a inspirace

Když Věra začínala, mladých žen za volantem téměř nebylo. Dnes jsou řidičky běžnou součástí sboru — a podle zkušeností z garáže je statistika nehodovosti u žen příznivější. Rovněž přístup kolegů je vstřícný: muži pomáhají a učí, a ženy často u dopravního podniku i zůstávají dlouhodobě. Věra jako jedna z tváří kampaně „Holky jedou“ ráda motivuje mladé dívky, aby měly cíl a za ním systematicky šly: „Když víte, co chcete a jdete tomu naproti, přijde i štěstí."

Závěr: co z příběhu plyne pro řidiče i motoristy

Příběh z garáže Vršovice je více než kronikou jedné ženy — je to zrcadlo změn v MHD, technologickém posunu i měnících se očekávání cestujících. Pro české motoristy a fanoušky automobilového světa nabízí několik podnětů: veřejná doprava se profesionalizuje, elektrobusová technologie je na vzestupu, a provozní noremní tlak (Euro 7 a podobné kroky) mění i stavební i provozní rozhodnutí dopravců. Stejně tak regionální srovnání (např. s Lietuva — Vilniuje, Kaune) ukazuje, že trendy v přechodu na elektrickou mobilitu jsou evropské a vzájemně se inspirují.

Pro řidiče veřejné dopravy jde o práci, kde je nutné zvládat tlak, nové technologie a často i nevděčné požadavky cestujících — ale s profesionálním přístupem a stabilním zázemím to jde. A pro motoristy je to připomínka, že spokojenost v dopravě je výsledkem koordinace lidí, techniky a politiky. Vršovická garáž je příkladem toho, jak se systém může měnit k lepšímu: čistší vozidla, elektronická evidence, plánování směn a především lidé, kteří každý den drží provoz v chodu.

Zdroj: zdopravy

Zanechte komentář

Komentáře